Lilia moderovala bhútánský literární festival 2017!

Zakladatelka spolku Přátel Bhútánu, Lilia Khousnoutdinová nezahálí v prohlubování vztahů!  24.- 27. srpna 2017 se zúčastnila v Thimphu, literárního festivalu pod záštitou Její výsosti královny matky Ashi Dorji Wangmo Wangchuk. A co víc,  měla velkou čest tento festival moderovat! A to již podruhé. 

Literární festival „Mountain Echoes“ vznikl z iniciativy Indicko-Bhútánskej Nadace. Šlo o 8. ročník, na kterém se představili spisovatelé, biografové, historici, environmentalisté, žáci, fotografové, básníci, hudebníci, režiséři, aby rozproudili kulturní dialog, sdíleli příběhy, vytvářeli vzpomínky a strávili 3 nádherné dny v horách.

Jak si se dostala k moderování bhútánského literárního festivalu? A to již podruhé?

Sama jsem autorkou čtyř knih a s bhútánskými kamarády jsme si vyměňovali nějakou poezii pro vzájemnou inspiraci a kulturní podporu. Jeden kamarád byl na festivalu jedním z moderátorů a potřebovali další moderátorku. Takže mně k moderování pozval vzhledem k tomu, že viděl, jaká jsem na pódiu, prý umím nádherně mluvit a jestli si to nechci zkusit. Poprvé jsem na literárním festivalu moderovala menší část a díky úžasnému dojmu, který jsem údajně udělala a pozitivním ohlasům i od královny matky, jsem tento rok dostala k moderování hlavní část. Doufám, že spolupráce bude pokračovat i nadále.

Co přináší tento festival samotným Bhútáncům a co zahraničním přednášejícím a co přinesl tobě?

Je to první a jediný literární festival a pro Bhútánce je to skvělá možnost poznávat zahraniční autory a literaturu a učit se určité standardy obzvlášť v poezii, protože je to něco relativně nového. Pro zahraniční autory je to skvělá možnost poznat tuto krajinu, inspirovat se její kulturou a bhútánskými tradičními literárními styly. Také je úžasné, že se na jednom místě potkávají různé společenské a věkové kategorie od královské rodiny až po školáky, zkušení autory se začínajícími, co je velká inspirace. A také pro mně je to obrovská čest a také možnost dostat se úplně do centra kulturního dění, protože bhútánskou kulturu miluji.


Kdo tě na festivale nejvíc zaujal?

Určitě královna matka Ashi Dorji Wangmo Wangchuck, protože je to pro mne velmi inspirativní žena mimo jiné v oblasti charity a humanitární práce. Také její tři knihy, ze kterých jsem četla dvě, jsou úžasné. Je to autobiografie, kde např. popisuje, jak nechala postavit 108 čortenů, nebo co dělala během bhútánské války v r. 2003. Je to fenomenální, i ve svém pokročilejším věku nádherná žena, neuvěřitelně laskavá, lidská, srdečná a otevřená. Je i nejvíce ctěná a pro Bhútánce taková polobohyně. Občas i říkají, jestli náhodou není inkarnací Tary. Takže stát s ní na jednou pódiu je pro mne velká čest.

Češi patří mezi nejlepší v počtu přečtených knih. Jak je to s Bhútánci?

Kultura čtení knih zejména poezie je rozvinutá méně jako u nás, ústní forma předávání příběhů, mytologických, náboženských, kulturních převládá zejména na venkově. Nejenom knihy a ústní tradice, ale i festivaly tsechu jsou formou předávání příběhů.

Jaký byl doprovodní program k literárnímu festivalu

K dispozici bylo další pódium, kde vystupovali bhútánské hudební skupiny. Atmosféra byla tady více uvolněná a padali i lechtivé příběhy. Také probíhaly společné večeře, kde se mohli autory potkat a je to skvělá příležitost seznámit se se zajímavými lidmi.

Na festivalu byla jednou z přednášejících i Emma Slade, původem Angličanka, která se stala buddhistickou mniškou v Bhútánu. Jaký je její příběh?

Byla velmi úspěšnou bankéřkou, kterou na pracovní cestě v Jakarte vzali jako rukojmí a málem přišla o život. A to byl prapůvod toho, že nastoupila cestu buddhistické mnišky zasvěcené v Bhútánu. Teď založila nadaci, která pomocí výdělku jejich knih a i jiných aktivit poskytuje podporu Bhútánu. Tím se snaží oplatit to, co se ji od krajiny dostává. Je vtipná a neuvěřitelně inteligentní a její příběh je popsán v knize Set free.

Čím by mohl být tento festival inspirací pro Česko?

Pro mně je velkou inspirací to, jak tento festival prochází skrz všechny věkové, sociální a finanční vrstvy. Je sponzorovaný velkými firmami z Indie a Bhútánu a vstup je pro návštěvníky zdarma. Takže na festival se může dostat i babička, která ani nemusí být gramotná, děti ze školy a samozřejmě je vždy přítomna aristokracie, včetně královské rodiny. Všichni se potkávají na jednom místě. Všichni si spolu povídají. Královna matka se neštítí jít mezi lidi a povídat si s nimi. A v tom, jak zájem o literaturu, o kulturu všeobecně sjednocuje lidi, to je možná něco, co v Čechách v této formě neexistuje.

Jak se líbili tvoje vlastnoručně navržené a ušité moderně pojaté kiry, tradiční oděv bhútánských žen?

Musím říct, že mé šaty z edice Ecstatic fashion, které jsou vyráběné z tradičních tkaných bhútánských látek ale jsou střihem moderně pojaté, aby se dali nosit i v běžném životě např. také v Evropě, měli velmi pozitivní ohlas. Skoro všichni, včetně královny matky, za mnou přišli, aby si je prostudovali a hodně si to pochvalovali. Takže i samotným Bhútáncům se moje práce líbí a je to pro mne potvrzení, že moje práce má význam.

Budeš moderovat nebo přednášet na festivale i příští rok?

Vřele doufám, že vzhledem k tomu, že mám pozitivní ohlasy, tak bych mohla moderovat i příští rok. Pokud dostanu pozvání, velmi ráda ho přijmu, protože je to velká čest, radost a také zajímavá akce, na kterou bych chodila, i kdybych ji nemoderovala. Je to také příležitost pro všechny, kterých zajímá Bhútán a literatura také potkat zajímavé autory, ke kterým byste se na velkém evropském festivalu ani nedostali a tady si s nimi může dát večer pohár whisky.